Možná už vám to přijde jako fráze: „Dejte psovi práci, ať si připadá užitečný a jídlo, odměnu a vaši lásku si zaslouží.“
Ale je v tom hodně pravdy.
Všichni – rostliny, zvířata i lidé o něco neustále usilujeme. Chceme růst a někam se posouvat, v něčem se zdokonalovat, a když pak přijde sladká odměna, tak si jí určitě po té velké snaze mnohem více užíváme, než kdyby nás někdo jen ládoval odměnami za nic, za válení se na gauči.
Ruku na srdce. Jak vám chutná jídlo, když se cpete u televize a jak vám chutná, když jste ušli pár kilometrů a kručí vám v žaludku? Jak se na to jídlo těšíte?
Určitě to máme každý trochu jinak, ale já si více jídlo vychutnám, když je odměnou a ne, když se jen u televize naprosto nevědomě něčím láduju a najednou jsem přecpaná.
Stejné je to i u psů. S jakou chutí jedí jídlo, když ho tam mají v misce celý den a ono už vlastně ani nevoní, protože vůně se již dávno rozplynula a pokud to nejsou granule, tak už je i více či méně okoralé…..?
Ale jaký je to pocit, když přijde pes po procházce, nebo po nějakém výcviku či aktivitě, kde musel i něco zajímavého plnit a i si u toho zařádil a užil srandy kopec a teď už mu kručí v žaludku a najednou dorazí s páníkem domu, on se letí napít čisté chladné vody a vidí, jak mu pán připravuje čerstvé jídlo. Ty vůně, to těšení se… A pak…je to tady. Pán nese misku na určené místo. Kde miska buď celý den mimo dobu krmení vůbec není, nebo je prázdná. Max. s pár granulkama.
Teta nás napíná, ještě musíme splnit poslední úkol. Musíme si sednout a počkat na povel „Vezmi“. A pak to přijde. „Mňaaaam!“ 🙂
No nepřijde vám to hned lákavější, než když se tam válí jídlo celý den?
Mě tedy rozhodně ano a toto aplikujte na vše možné, co váš pes miluje. Dopřávejte mu jeho oblíbené pamlsky, hračky, hry a vaši přízeň, ale aby si toho všeho vážil a zasloužil si to, ať pro to něco udělá, ať vás poslechne, ať se něčemu novému učí, ať vám něco přinese nebo najde.
Dalším příkladem může být puštění venku na volno (nebo i po návratu z procházky doma či na zahradě) až po provedeném povelu „Sedni“. Když si pes sedne, odepnu mu vodítko a pes stále čeká na povel „Volno“. Až ho dostane, může si letět kam chce. 😉 Je to napínavé a přitažlivé i pro pejska. Samozřejmě ho tak nemůžete nechat bůhví jak dlouho, ale několik vteřin či desítek vteřin ho krásně natěší a pak vyrazí mnohem nadšeněji očuchávat novinky, které se v době jeho nepřítomnosti venku udály. 😉
Tento přístup jistě oceníte nejen vy, ale i váš chlupatý čtyřnohý miláček. Uvidíte, že určitě ano!
Užijete si s tímto přístupem skvělý společný život!
Mějte se krásně, a pokud máte k tomuto článečku nějaké vaše nápady či další rady a doporučení, podělte se o ně s ostatními čtenáři mého blogu! Každý nápad se hodí. Znáte to přísloví: „Víc hlav, víc ví.“ 😉