Vystartoval po nás cizí pes! Jak se zachovat?

Hodně lidí si neví rady s tím, co dělat, když po nich vystartuje cizí pes. Nám se to nedávno stalo, a tak vám chci sdělit, jak takovou situaci můžete v klidu vyřešit.

Záleží samozřejmě, zda jdete bez psa či se psem/psy.

Má nedávná zkušenost

Vyjeli jsme s manželem na krátký výlet. Šli jsme sami, ale já jsem po psech cítit na sto honů, jak jsem s nimi neustále v kontaktu a nosím ke psům a do přírody většinou totéž oblečení, nebo alespoň obuv a bundu.

Procházíme po cestě za naším cílem vesničkou, kde už asi žádní stálí obyvatelé nebydlí, ale jsou tam ještě chataři, kteří asi zpracovávají poslední houby a připravují se na zazimování objektů.

V klídku si jdeme, když v tom na nás vyrazí pes! Hrozivě štěká, zatarasí nám cestu a má dominantní postoj – vzpřímené tělo, ocas nahoru, uši dopředu.

My se tedy zastavujeme a vyzařujeme klid, ale ne úzkost. Nikdy nevíte, na jakého psa (dá se to ale použít i u člověka) narazíte. Když mu druhá strana hrozí, není dobré ani útok opětovat (pokud si nejste 100 % jistí, že vyhrajete a pokud vám nevadí zranění na obou stranách), ani ustupovat (tím ukážete slabost a pokud druhá strana má chuť bojovat a je vybuzená, může si na vás dovolit).

Nejlepším řešením je tedy zůstat co nejvíce NEUTRÁLNĚ klidný, až ledově klidný a nevyzařovat pokud možno žádné emoce, rozhodně NE STRACH.

Takto jsme setrvali, dokud pes nepochopil, že nejsme ani hrozbou, ani obětí. Pak couvl a podezíravě a vlastně tak trochu i s obavami odcházel a ohlížel se po nás a kontroloval, co budeme dělat.

My se klidným krokem vydali dále směrem, kterým jsme chtěli jít a psa si nevšímali.

Pochopil tedy, že nepředstavujeme nebezpečí a nechal nás již být.

 Jak pes reagoval, když jsme se vraceli stejnou cestou?

Jelikož jsme se museli vrátit k autu, tak jsme procházeli při návratu z výletku přes stejnou vesničku, kde byl na volno puštěný stejný pes, co nám blokoval cestu při prvním projití.

Už na nás čekal. Tentokrát k nám zase přiběhl, ale ocas i tělo měl již uvolněnější, neštěkal a opatrně se otáčel na nás, a pryč. Kontroloval náš pohyb, ale bylo vidět, že začíná projevovat zvědavost.

Zastavili jsme se tedy a já mu nastavila ruku podél těla s rozevřenou dlaní směrem k němu a čekala, zda se bude chtít seznamovat. Páníka jsme samozřejmě nikde neviděli, ale mně to nevadilo. 😉

Pes přišel k mé ruce trochu blíž, ale pak uskočil a utekl. Asi cítil tolik psích pachů, že se bál.

Tak pomalu pokračujeme v chůzi a on zase přišel, tentokrát ještě s více zvědavým pohledem a projevující více zájmu, ale zároveň stále plný obav, co můžeme být zač. Tak mu opět dávám najevo, že se chci seznámit – ruka podél těla s dlaní směrem k němu. A ještě ho pobídnu, když vidím jeho váhání a říkám mu klidným jemným hlasem se zabarvením veselosti: „Ty se chceš seznámit?“

V tom se tedy pes rozhoduje, že si přeci jen k mé ruce čichne pořádně. A zase prchá. A za chvilku je zase u mě a zase čichá. Tentokrát se dotkne čumákem mé dlaně. Mně je to příjemné a on to ze mě evidentně vycítil. Nechávám vždy ruku volně, aby měl pes možnost mi s ní pohnout. Pes této situace využívá, ruku mi podebírá a sám mi tak ukáže, kde mám hladit a drbat.

Hurá, jsme kamarádi!!! 🙂

Co když mám své psy u sebe?

I to se mi samozřejmě stalo, že po nás vystartoval cizí pes a já měla psy u sebe. Pak samozřejmě záleží, jaká je situace, jestli jsou všichni psi na volno, či na vodítkách. V jakém psychickém rozpoložení jsou psi i jejich páni a přítomné osoby. Někdy to může být velice složitá situace.

Také záleží, jak své psy oba páníčci ovládají. Zda jim můžete přikázat „KLID“ a psi se po tomto povelu opravdu zklidní či ne.

Někdy se stává, že druhý pán ani není v dohledu. Jsou možné všechny varianty.

Pojďme si je probrat.

1. Můj pes/psi jsou na vodítku a pes/psi druhého pána také

Jdete si v klidu na procházku a narazíte na dalšího pána se psem/pejsky. Vy se samozřejmě snažíte mít své psy v klidu. V tom na ně/vás vystartuje cizí pes, který je však na vodítku druhého pána.

Já se v každém případě snažím situaci vždy uklidnit a do konfliktu nejít. Prevence je vždy lepší.

Proto si vždy psa/psy, které vedu, zklidním, ať již povely, či jinými technikami, které jsou v mém novém ebooku Řeč těla psa + verbální projevy.

Další, co velice pomáhá, je změna směrů v chůzi se psem. A také se vyhnout očnímu kontaktu vašeho psa a psa naproti.

Všimli jste si, že většina psů, kteří mají vzájemný konflikt, po sobě vystartují, když jdou k sobě čelem, ale když stejní psi jdou za sebou, či vedle sebe (i když ve větší vzdálenosti) či pod různým úhlem (i třeba 90°), tak jsou buď naprosto klidní, nebo mnohem klidnější?

ANO, je to tak!

Takže když chcete svého psa zklidnit, je dobré změnit směr, např. se otočit a jít paralelně s druhým psem a rozšiřovat úhel mezi vámi, nebo jít pod pravým úhlem jinam, nebo různě měnit směry, aby se věnoval váš pes vašim (pro něj nesmyslným) změnám směru a nevěnoval pozornost druhému psovi. Druhého psa to pak většinou také přestane bavit, když neuvidí odezvu a situace bude v klidu. 😉

2. Můj pes je na volno a cizí na vodítku

Tady je to jednoduché, pokud vidíte cizího psa na vodítku, který startuje po vás či vašem psovi a váš pes je v klidu a nevšímá si ho, tak je dobré jít dále z dosahu, ale psa můžete mít na volno dál. Pokud se obáváte, že by mohl začít panikařit, můžete si ho vzít na vodítko a odejít jako u varianty 1. Pokud je váš pes rozrušený, odvolejte si ho, nebo co nejrychleji zklidněte a připněte na vodítko a opět odejděte, viz varianta 1.

3. Můj pes je na vodítku a cizí je na volno

To je horší varianta pro vás a vašeho psa, pokud je ten na volno ten dotyčný, který startuje. Pokud startuje váš pes, okamžitě ho zklidněte, než vyburcuje druhého (pokud byl klidný). I kdyby byl cizí pes neklidný, svého zklidněte, to také celou situaci může jen zlepšit. Svého psa nikdy neberte do náručí. Je to sice těžké, ale situaci to většinou jen zhoršuje. Můžete ale stát tak, aby byl váš pes za vámi a cizí pes před vámi. Takto svého psa samozřejmě chránit můžete. Narovnejte se, nadechněte a vyzařujte klidnou sílu. Ani ne agresi, ani ne strach. Prostě ledový neutrální klid. To je většinou samozřejmě náročné, ale jediné, co skutečně zabírá. A počkáte, než si pán druhého psa odvolá či odvede.

Jsou to taková mentální cvičení, která se vám pak mohou hodit v jakékoli situaci nejen se psy, ale i s lidmi. 😉

V případě, že je druhý pes neodbytný, můžete napřáhnout ruku s rozevřenou dlaní (prsty u sebe a směřují nahoru) směrem k tomuto psovi a říct pevným ledovým hlubokým hlasem „DOST“.

4. Můj i cizí pes jsou na volno, oba páníci jsou v dohledu

Pokud jsou psi v klidu, není co řešit, nechte je v klidu volně pobíhat. Ale tento článek je spíše o těch situacích, kdy po vás či vašem psovi vystartuje cizí pes. Teď jsou oba psi na volno. Záleží samozřejmě, jak situace vypadá. Jak moc je vážná. O řešení rvaček jsem již psala ve svém článku Psí rvačka – co s tím?.

Pokud k ní ještě nedošlo je důležité si co nejvíce a nejrychleji zklidnit svého psa a vyzařovat klid i vůči psu cizímu, viz předchozí varianta.

Za každých okolností je prostě nejdůležitější zachovat klid a klidnou atmosféru i šířit. I když je to TAK TĚŽKÉÉÉ! Opravdu je to nejlepší rada a nejúspěšnější reakce na to, aby všichni zúčastnění v klidu a pohodě situaci zvládli.

Jde nám přece o zdraví a život náš i našeho pejska a toto je to NEJLEPŠÍ, co můžeme udělat. 😉

Pokud je druhý pán vyděšený, můžete se pokusit jej slovně uklidnit. Pokud je agresivní, je lepší si svého psa co nejdříve odvést a situaci opustit – viz odchod ve variantě 1.

5. Můj i cizí pes jsou na volno, jeden z pánů je v nedohlednu

Může se stát, že pes je na volno a ztratí se svému pánovi z dohledu. A to jak váš vám, tak i cizí druhému pánovi. To se prostě může stát, i když je dobré mít svého psa neustále pod dohledem. Člověk nikdy neví a prevence je vždy lepší, než řešit nějaké nepříjemnosti. 😉

Pokud tedy slyšíte řev a svého psa nevidíte, okamžitě se vydejte jeho směrem, či směrem po zvuku rvačky či štěkotu, ale v klidu, i když svižně a pak již řešte situaci, viz varianty výše.

Pokud je pes druhého pána na volno a váš ať již na vodítku či na volno, tak opět záleží na situaci, její vážnosti apod. Ale zase je nejdůležitější zachovat klid a chladnou hlavu. Nejlépe setrvat na místě, jelikož tak je nejpravděpodobnější, že druhý pán si svého psa co nejdříve najde a připne na vodítko. Pokud byste kamkoli odcházeli a druhý pes vás následoval, situace se akorát prodlouží, ale nevyřeší.

Rozhodně před útočně vyhlížejícím psem NIKDY NEUTÍKEJTE! Tím cizího psa v útočné náladě jen utvrdíte v tom, že JSTE KOŘIST, která prchá.

Zastavte se, buďte k cizímu psovi např. bokem s tím, že ho periferně vidíte a víte, co dělá, ale neopětujete mu oční kontakt. Psi totiž očima komunikují opravdu hodně, a pokud by cizí agresivní pes pohleděl do vašich očí a uviděl tam strach, může zaútočit. Takže pokud si nejste jistí, že tam ten strach nebude, a nechcete, aby došlo ke zranění vás či vašeho psa, je vždy lepší se postavit bokem, vyzařovat klid a uklidnit i vlastního psa. Cizího psa to pak přestane bavit a prostě vás nechá být. Alespoň to je má zkušenost.

Pokud je druhý pes skutečně neústupný a neustále na vás doráží, tak můžete udělat to, že když vyzařujete klidnou sílu – viz varianta 3 (resp. je to ideální ve všech variantách a nepříjemných situacích) – zadupete na místě čelem k cizímu psovi. To ho většinou překvapí a utíká za svým pánem, pokud ten není v dohledu nebo se k chytání svého psa naprosto nemá a vy se bojíte o zdraví a život svůj či svého pejska.

Hlavně vyzařujte klid

Nejdůležitější je samozřejmě vyzařovat klid a neutralitu. Nechcete konflikt. Ani jako „vítěz“ ani jako „oběť“. Jelikož každý započatý boj může skončit se zraněními a proto je nejlepší se boji vyhnout.

Stejně, k čemu je boj. Obě strany tím jen utrpí.

Divoká zvířata samozřejmě také někdy bojují, ale většinou o něco opravdu důležitého. Buď o holé přežití – ale to si většinou najdou kořist, kterou skutečně uloví a tou vy při použití „klidné síly“ nebudete. Nebo pak při souboji o samičku či teritorium, ale tam jde většinou o poměřování sil. Zvířata jdou do takovéhoto zápasu většinou s úmyslem vyhrát či prohrát, ale zbytečně se mezi sebou neporanit, protože zranění může znamenat buď velký handicap, nebo i smrt. Takže ke zbytečným zraněním většinou nedochází. A pokud zvíře ví, že dnes není jeho den, klidně raději ustoupí. V divoké přírodě však druhá strana pozná „řeč těla“ ustupujícího zvířete a většinou tyto signály respektuje a zvíře nechá jít. U domestikovaných psů, kteří nejsou socializováni s jinými psy a od malička žijí jen s lidmi, však dochází k absenci porozumění takovýmto signálům a k horší komunikaci takovýchto psů s druhými, takže konejšivé signály druhých psů vůbec nepoznají. Proto je lepší neustupovat (neotáčet se zády), ale vyzařovat klid a vnitřní sílu.

Přeji vám i pejskům jen samá krásná a milá setkání s druhými pejsky a jejich pány.

Máte k tomuto článku nějaké dotazy či poznámky? Napište je do komentářů níže. 😉