6. den Caesara a Crona v nové rodině

26.12.2016

Několik dní jsme teď byli jen s naším novým páníčkem. Byl na nás moc hodný. Jelikož jsme ještě malí a nevydržíme mnoho hodin nečůrat a nekakat, tak se ráno probudí a i když jsme se snažili, nadělili jsme mu přes vánoční svátky opravdu hodně dárečků. No…..nadšený z nich není….ale naštěstí to chápe a vždycky všechny naše nadílky v klidu a bez výčitek dokonale vyčistí. Máme ho za to fakt moc ráááádi! 🙂

No a dnes za námi zase přijela teta! Akorát že my už předtím strašně řádili, jelikož po tom dlouhém nočním spánku jsme vždycky jako zběsilí. No a tak jsme byli unavení a hned po jejím příjezdu jí jen přivítali a pak se nám zavřela očíčka.

Koutkem ouška jsme slyšeli, že něco říká našemu páníkovi o naší výchově a výcviku. Čemu všemu nás budou v nejbližších týdnech učit a vystavovat a tak. Tééééda, to zažijeme věcí! Už se MOOOOC TĚŠÍÍÍÍME! 😉

Nakonec jsme dlouho nespinkali, jen abychom nabrali trochu sil na další hraní a učení se novým věcem. Po probuzení jsme vstali a začali bloumat po obýváku. Už to na mne zase jde, brácha taky říká, že za chvilku to přijde. Ale co to jéééé? Tetoooo, ty jsi nějaká drzáááá! Já se chci v klidu vyčůrat a ty, ještě než to stihnu, mě začneš odnášet rychle ven….co to má jako znamenat? No jooooo, já zapomněl….my to vlastně máme dělat venku… Jsem po tom probuzení ještě nějakej zblblej.

Ta je fakt jak ostříž. Vlčátko se jen párkrát projde dokolečka, udělá ten postoj, ani ocásek nestačí pořádně zvednout a je nesené ven. Ještě, že je tam takový teplíčko, + 10°C.

No vynáší nás oba, prý po spinkání je to stejně potřeba, protože je velká pravděpodobnost nehodky. No a má pravdu, jsme vynesený ven a čůráme tam oba. 😉 Je to chytrá teta. Ještě vyčůranější než my! No ale zase nás chválí jako zběsilá. Je to fakt příjemný, tak mi si to teda budem pamatovat a vždycky si kníknem, že teda chceme čůrat, nooo. 😉

Papat se nám nechce a tak si jdeme rovnou hrát ven. Je to tam super! Sice fouká, ale nám to vůbec nevadí, máme totiž husté kožíšky! 😉 Teta s námi dnes procvičovala „Ke mně!“ a muchleníčko, zase na nás volala ty divný věci: „Cézare“ a „Crone“. No, něco mi říká, že to s náma má něco společnýho, ale co? Snad se to časem dozvíme. 😉

No a dneska nás teta učila s takovýma dvěma žlutýma kouličkama, který jsme mohli i kousat a bylo to prííííma! 🙂 Zavolala vždycky „Cézare“ nebo „Crone“ a hodila tu žlutou kouli kousek od nás a volala u toho „Apooort“. Házela tedy dvě žlutý koule, měla pro každého z nás jednu, abychom měli každý svou. No ale my jsme přece bráchové a tak se vždycky ženeme jen za tou jednou a na druhou „házíme bobek“. Pak se o tu první trochu poštěkáváme, ale vždycky se nakonec dohodneme. Bude nás obou a hotovo! 🙂

Taky jsme za těch pár dní trošku zvlčeli a objevili pár fakt dobrých věcí ke kousání. Začali jsme se zajímat o stromeček, ozdoby jsou tedy vysoko a můžem k němu jen pod bedlivým dozorem, ale je to fakt zajímavý, jak tady vyrost. Venku stromy rostou, to jooo, ale tady uvnitř…..je to záhada! Proto k němu pořád chodíme a ze zdola ho okukujeme, abychom na to přišli. Ale pořád nám to není jasné….

No zpátky ke kousání. Zkoušíme to na tetiny ponožky, bačkory, kalhoty, mikinu se super šňůrkami, taky vlasy už jsme jí ochutnali, moc dobrýýýý! Ona však nevypadá, že by byla ráda. U všech těchto věcí nám říká „NE!“ a dá nám místo toho zase uzel nebo dráčka na kousání. Ani sedačku prý kousat nesmíme, a ta je na kousání zrovna taková pěkná. Ta teta nemá vůbec vkus. Tady je takových věcí a ona nám pořád dává ke tlamičkách ty stejné nudné věci – uzel, dráčka a takovou ještě jednu hračku, co jsme zatím nepoznali co je….no a ty žlutý koule – „Aport“.

Venku jsme dnes byli mnohem víc, než posledně. Ani vítr nám nevadí. Hrajeme si ve skalce, u stromků, pod nimi a taky pod takovou hnědou dřevěnou věcí, se kterou ten vichr pohoupává. Tam u země je to super prolejzačka! 😉

A už zase spinkáme. No a pak nás čeká překvapení! Přijeli další dvě tety a strejda! Všichni ti holí čumáčci se mezi sebou vítají. Sice trochu jinak než my vlčátka, ale taky to vypadá, že se rádi vidí. 😉 No a pak se s námi muchlíčkujou a hladí nás. Je to super mít na sobě tolik rukou. Jééééé, ještě mě pohlaď tady, a tadyyyy! Převalujeme se, abysme byli úplně všude pohlazený…..to je parááááda. To se nám líííííbíííí! Jsou tu s námi fakt dlouho. Chodí s námi i na zahradu a pak zase dovnitř. Nakonec se zase rozloučili a odjíždějí. A úplně nakonec i teta. Slibuje nám ale, že zase brzy přijede a zkusíme i vodítko! Sice nevíme, co to je, ale určitě to bude něco jako ta žlutá koule, co nám dnes házela a říkala „Apoooort!“.

Tak to už se moc těšíme! Viď brácha? Ty už zase spíš??? A dokonce s tou mojí žlutou koulííííí? Ta je teď mojeee, ty jsi jí měl už před spaním! Tak já si jí vypůjčím, stejně to teď nepoznáš! 😉

Ale po spinkání ti jí hned vrátím, jooo?

Jo a ještě se musím za mě i za bráchu pochlubit dnešním úspěchem. Dnes jsme oba přes den čůrali straaaašně mockrát venku a každý jen 1x uvnitř, když jsme vstali a nikdo si toho v té chvilince nevšiml a my ještě byli po spánku dezorientovaní a zapomněli kníknout. Ale všechny hovínka a ostatních strašně moc čůrání už bylo jen venku na zahrádce! Naučili jsme se udělat kník a pak nám hned otevírají dveře a my vyběhnem sami ven! Už nás nemusí nosit. Nám to totiž přišlo trapný, když nás nosili a nám se chtělo…. Hlazení milujeme, ale tohle přenášení moc nemusíme. To my si raději kníknem a „Dveře se otvírají.“ To jsme ale šikulky, co? A taky už umíme líp přibíhat na „Ke mněěě!“. Samozřejmě ještě ne na pokaždé. Třeba když si hrajem, tak to po nás přece nemůžou chtít, nebo snad jooo? Téééda, mě už se taky zavíraj kukadla….

Tak dobrou nooooc! Chrrrrrr

Audio verze ZDE >>

Následující zápisek je ZDE>>