Zbavení strachu z dětí
Zde najdete další tipy, jak pejska zbavit strachu z dětí! 
Má váš pes strach z dětí? Zde je pár tipů navíc
Nedávno mě kontaktovala jedna klientka kvůli tomu, že její 9 měsíční fenka se z neznámých důvodů začala bát dětí, i když dříve tomu tak nebylo a že prchá, když k nim na návštěvu přijede její čtyřletý synovec.
Co jsem jí tedy poradila?
Bylo by dobré fenku zapojit do jemné hry s Vaším synovcem.
Nejdříve bych začala tak, že bych chlapci vysvětlila, že fenka se někdy dětí bojí a tak musíme být jemní a klidní. Že počkáme, zda sama přijde a nebudeme jí nutit.
Pak bych zkusila jemně nalákat Vaši fenku k chlapci. Aby jí pod Vaším dozorem v klidu dával nějaké pamlsky, které má ráda. Ale ne násilím. Pokud nebude chtít, ať si klidně zaleze na své místečko a vy tam za ní nechoďte. Spíše jí zkuste udělat cestičku z pamlsků směrem k Vaší návštěvě a ona ať se rozhodne, zda si pro pamlsky přijde. Když budete všichni v klidném rozpoložení, tak všechna zvířata jsou od přírody zvědavá a když tam ještě bude lákadlo dobrůtek, které miluje, tak se jistě brzy objeví. 😉
Také můžete udělat to, že Váš synovec dorazí před krmením fenky a on jí bude krmení po malých dávkách ze své ruky dávat do misky – nejlépe tedy suché krmení.
Dá hrstku granulí do misky a poodejde, aby si je fenka mohla v klidu dát. Až je dojí, zase jí tam přijde dát hrstičku. Tím ho fenka bude považovat za důležitou osobu – živitele. To je určitě neskutečně stmelí. 😉
VŠE DĚLEJTE POMALU, V KLIDU A KRŮČEK PO KRŮČKU.
Příště může chlapec fenku krmit granulemi či pamlsky z ruky. Ale tak, že nastaví rozevřenou dlaň a nechá na fence, zda se sama přiblíží a dobrůtky/granule si vezme. Když ne, může je Váš synovec dát do její misky, nebo na zem a poodstoupit.
Prostě jemně ukažte fence, že se nemá čeho bát a může mu důvěřovat.
Také můžete začít i tak, že osoba, které fenka bezmezně důvěřuje, hladí jednou rukou jí a druhou rukou Vašeho synovce. Pokud fenka takovou vzdálenost zvládá. Pokud ano, ať tato osoba (např. Vy či Váš muž) hladí oba, pak dá fence dobrůtku, zase hladí oba, dá dobrůtku na zem ve stejné vzdálenosti, hladí oba, dá dobrůtku blíže k chlapci atd…… PO MALÝCH PŘIBLIŽOVÁNÍCH, až bude mít v otevřené dlani dobrůtku sám Váš synovec.
To vše se může uskutečnit při jedné návštěvě, nebo také až za několik nácviků (několik dní/týdnů/měsíců). Záleží na intenzitě nacvičování, povaze Vaší fenky a rozpoložení každého zúčastněného.
Klientka by však ráda vyřešila i to, že její fenka štěká, nebo se i zastaví na ulici, když tam vidí děti. Co tedy s tím?
Jakmile pes vykazuje Vámi popsané chování při procházce venku, tak na to existuje jednoduché řešení – odvedení pozornosti psa od podnětu, na který takto reaguje. Ve Vašem případě děti.
Jakmile tedy jdete po ulici a proti Vám jdou děti, tak zkuste být maximálně v klidu a sledujte svou fenku. Jakmile začne vykazovat známky stresu (ztuhlost, nervozita apod.) tak zkuste odvést pozornost povelem (např. sedni, nebo ještě lépe lehni). Za provedení povelu ihned chvalte a dejte nějakou super dobrůtku. Povel lehni je lepší, jelikož v tom je pejsek mnohem uvolněnější než v sedu, ze kterého může snadno vyrazit do stoje.
Také ze začátku můžete fence zaclonit pohled na děti. Když takto párkrát děti projdou a fenka mezi tím bude zabavena povely a dětí si všimne až pak, opakováním této zkušenosti zjistí, že děti nepředstavují hrozbu a nic se jí opakovaně nestalo. Tím překoná strach z nich.
Pokud fenka neposlechne na lehni, zkuste alespoň sedni. Pokud už je ve stavu, kdy „blbne“ a má strach, tak měňte směry chůze. Psala jste, že se i zastaví a nechce jít dál. Je lepší tomuto stavu úplně předejít tím, že pozorujete její řeč těla a při počátečních projevech strachu (viz výše) jí dáte povel, popř. již začnete měnit směry chůze. Na ulici např. přejdete ulici – ale v klidu, buďte uvolněná, klidně dýchejte – fenka vše toto vnímá. Pak můžete jít opačným směrem, než jste šli, takže půjdete ve stejném směru, jako jdou děti.
Vlastně se toto doporučuje u seznamování s novými lidmi/psy/zvířaty. Seznamovat je na neutrálním území a ne čelem k sobě, ale jít paralelně. Nejdříve z větší dálky, a pokud jsou obě strany v klidu, postupně pomaloučku se přibližovat až jít vedle sebe. Seznamovat cizí psy či psa s lidmi/dětmi čelem není šťastné, pokud je pejsek bázlivý.
Toto také můžete praktikovat i se svým synovcem. Jít na společnou procházku, kde on je s Vaší sestrou paralelně dále od Vás na vzdálenost, která Vaší fence nevadí a nevšímá si jich a postupně pomaloučku vzdálenost zkracovat. V konečné fázi (když je Vaše fenka po každém malém přiblížení k synovci naprosto v klidu a uvolněná) může jít fenka těsně vedle Vašeho synovce.
Tím se také hodně sblíží, jelikož spolu budou mít společné zážitky – procházku. To pro psy znamená hodně. Proto jsou společné procházky tak důležité! 😉
Takže pozorujte fenku a jakmile bude trochu nervózní, tak buď odvést pozornost povelem a odměnami a nebo začít měnit směry procházky, a to klidně poměrně často. Ale buďte uvolněná a spíš to fence prezentujte jako hru.
Např. „Tady demeee!“ A zahnete. Jde v klidu s Vámi? „Šikulka!“ Pohlaďte jí a odměňte. „A tady demeee!“ Další změna směru. Zase jde s Vámi? Opět slovní pochvala, pohlazení, odměna. A takto pokračujte, než děti přejdou.
S fenkou mluvte veselým hlasem, ale v klidu, moc jí nerozdovádějte. Jakmile má pes i v dobrém slova smyslu moc energie a pak zahlédne podmět, ze kterého má strach, tak pak může začít ze strachu vyvádět. Takže vesele, ale spíše klidně.
Vypadá to bláznivě – to měnění směrů – a je to bláznivé. Právě proto fence natolik odvedete pozornost, že děti nebude vnímat buď vůbec, nebo jen okrajově. Vlastně jí tím donutíte se věnovat Vám. 😉